To, jakou máme barvu vlasů, působí na naše okolí i na nás. Barvou, můžeme vyjádřit naši povahu, to jaká jsme - zda divoká, a proto volíme červenou - nebo usedlejší a vybereme nenápadnou světle hnědou. Ať chceme nebo ne, barvy ovlivňují také naši náladu. Jenže co když nemáme peníze nazbyt, abychom si došly ke kadeřnici? Řešením může být domácí barvení. Pokud to jde, pozvěte si někoho na pomoc. Pomůže vám obarvit zadní část hlavy, kam si nevidíte a zkontroluje, zda máte barvu všude. Dále je důležitý výběr barvy. Nekupujte tu nejlevnější a spolehněte se raději na známé značky. Pokud se bojíte případného neúspěchu, volte raději napoprvé pouze přeliv, který se po několika umytí sám vymyje. Jestli jste domácím barvením nepolíbená, doporučuji vybrat přeliv podobný vaší barvě vlasů. U přelivů můžete buď barvu oživit tím samým tónem jako je vaše přirozená barva nebo dát o odstín či dva tmavší.
Jste-li odvážná a jdete do barvy, tak vám gratuluji. Je stálá, déle zářivá než přeliv a je možno provést výraznější změnu v odstínu vašich kadeří. V každé krabičce je podrobný návod, takže se určitě nebojte, že nebudete něco vědět. Z vlastní zkušenosti doporučuji obléknout si na „samotný akt krášlení“ staré oblečení, jehož pokapání vás nebude mrzet. To samé okolí. Občas se stane, že jak natíráte hřebenem/špachtlí/štětkou, něco ukápne či odstříkne stranou. Při barvení se člověk umaže, a proto si připravte zrcadlo a do nádoby nebo umyvadla teplou vodu, mýdlo a papírové utěrky. Použít se dají na čelo, uši, krk, zkrátka všude, kde barvu nechcete. Někde jsem četla radu, namazat si okolí vlasů mastným krémem. Barva pak nepřilne tolik na kůži a lépe se setře. Osobně vyzkoušené nemám, protože po natření čela mastným krémem, by mi vyskákaly pupínky. A tak se jedná o neověřenou radu, která čeká na to, zda bude uznána za dobrou či za „vážně na nic“.
|
Zprávy z oboru
